V malém baráčku na farmě „na konci cesty“ (ale jenom v zimě, v létě je to farma „na cestě do hor“ :-) se udály další malé velké změny.
Přibyl další zvířecí obyvatel – králík.
To totiž bylo… Ne, tahle věta se moc opakuje. Takže jinak: To byl takhle jeden dlouhý večer, se sluncem natahujícím paprsky od severního obzoru, bojujícím s tmou, kterou se už brzo nenechá úplně vytlačit z oblohy. Ovšem tento
Iceland 2015
O zelené kočce a křivohubém psovi
Na farmě Snaebýli jdou dny za sebou dosti poklidně. Jenom počasí se mění v rychlém sledu – sněhu ubylo tak o půl metru, ale teď už se znovu kupí a padá z nebe v obřích vločkách.
Ostatní změny probíhají tak nějak mimochodem – protože základní časové body dne jsou jasné – ranní a večerní dojení. To se nemění, ať je třeba velikonoční pondělí.
Největší změnou od minulého týdne je asi to, že se nám
Let’s celebrate!
Včera měl Rosťa narozeniny, tak je čas napsat další článek, jako dárek :-)
Ještě pořád se uklízí po oslavě. V obýváku i v televizní místnosti jsou ještě stoly a židle, v ledničce zbytky dortů. Nikdy jsem neviděla tolik dortů a „cakes“ na jednom stole. A nikdy jsem nejedla nic tak sladkého
jako ten
Mezi krávou, ovcí a kávou
Jak to chodí na farmě?
Ráno zvoní budík těsně před sedmou. Čekala jsem dojení někdy od pěti, takže spokojenost s tímto časem je maximální. Vstanem, oblečem na sebe kravínem voňavé věci, dáme si ještě první ranní kafe (to se tady pije v podstatě pořád:), navlečeme na sebe druhou vrstvu oblečení – pracovní mundúr a gumáky a vyrážíme do kravína. Tam nás čeká cca 40 krav, které mají vemena plná mlíka.
Příjezd na farmu
Jen co zatmění dosáhlo svého vrcholu a srpek slunce se přestěhoval více napravo, naskákali jsme zpátky do auta, protože byla dost kosa.
Kluci nás zavezli zpět na silnici, kde se s námi rozloučili. A my se vydali opět na stop, ovšem tentokrát zcela v klidu, protože času bylo plno, sluce svítilo a už nebyla ani taková zima… a krajina okolo byla nádherná, takže mi vůbec nevadilo jít pomalu pěšky podél
Zatmění slunce
Ráno zvonil budík v 4:55 a někteří naši spolubydlící ještě nespali. My se ale rychle sbalili, protože přesně v 5:15 nás čekal před dveřmi náš taxík. Jón totiž ochotně souhlasil s tím, že nás vyzvedne přímo u hostelu.
Naložil do kufru naše batohy a vyjeli jsme do prázdných ulic města. A na co jsem hned koukala: na obloze byly vidět hvězdy. Že by přece jenom mohlo vyjít zatmění?
Za chvíli jsme ale
Island: věřte, nevěřte :-)
Občas se toho stane za den tolik, že to mysl nestíhá pojmout a má pocit, že uběhlo dní minimálně několik. Na letišti se toho už moc stát nestihlo. Kromě toho, že jsme stáli v různě dlouhých frontách na check in, osobní prohlídku a nástup do letadla. Akorát musím podotknout, že jsme byli opět šťastlivci, protože navzdory tomu, co jsme pak slyšeli, prošli naše velké batohy přísným poměřováním váhy a
Reportáž z letiště Schönefeld
Berlín.
…Ještě předtím jsme ale projeli Drážďany a ten krátký pohled přes okno, na okamžik odtržený od časopisu, byl dechberoucí. Centrum Drážďan.
Vzpomínám si na Jatka č. 5. Asi jsem ve vážnější náladě než obvykle, ale říkám si: tak tohle město leželo v troskách a v těch troskách ležela těla tisíců žen a dětí.
Pak ale tahle vzpomínka přejde, město se změní na normální velké město, za okny začne
Den první: Na cestě do Berlína
Co přijde do třetice? Brzdění, že lítaly věci (a i Rosťa si radši zapnul bezpečností pás), pak odpadlý kus náklaďáku, který náš autobus ladně přeskočil v dálniční rychlosti…
Do třetice už ale, jestli něco, tak určitě dobrého.
Jsou čtyři hodiny, venku ještě svítí slunce a je docela vysoko. Celý den už bylo nádherně teplo, chvílemi skoro na tričko (zvláště pak uvnitř nákupního centra :)
Ráno se
ICELAND 2015
Naše cesta na Island začala přesně v 4:25 18. 3. 2015, kdy odjížděl vlak směr Praha. Ale začala samozřejmě mnohem dříve, nejprve obecně, někdy před více než rokem, kdy jsme se s Rosťou bavili o tom, že by rád někam do světa na delší dobu, než umožňuje dovolená. Připustila jsem tu možnost s tím, že to ale musí být na konci zimy, abych mohla skončit v práci v období, kdy tím napáchám co nejméně škod.