Berlín.
…Ještě předtím jsme ale projeli Drážďany a ten krátký pohled přes okno, na okamžik odtržený od časopisu, byl dechberoucí. Centrum Drážďan.
Vzpomínám si na Jatka č. 5. Asi jsem ve vážnější náladě než obvykle, ale říkám si: tak tohle město leželo v troskách a v těch troskách ležela těla tisíců žen a dětí.
Pak ale tahle vzpomínka přejde, město se změní na normální velké město, za okny začne zase dálnice a Rosťa usne, takže mu kradu sluchátka a navzdory původnímu předpokladu si pouštím film. Interview s upírem. Kdysi dávno jsem četla knihu a viděla i film, naprosto nadšená nejen z trojky herců (Pitt, Cruise a Banderas), ale z filmu obecně. Dneska už mě to až tak nenadchlo, ale délka byla akorát po Berlín :-)
Vystoupili jsme na autobusáku a znovu se ověsili svými batohy. Zapadli jsme na plastové lavičky v hale a snažili se asi dvacet minut poradit si sami, pouze za pomocí GPS a nepřehledných mapek berlínské dopravy. Letiště Schönefeld jsme na nich ještě našli, ale místo, kde se nacházíme my, ani náhodou.
Nakonec pomohlo zeptat se postupně tří lidí a už jsme věděli, kterým vlakem jet, jaký si koupit lístek a kde je v tuhle večerní dobu ještě otevřený supermarket.
Letiště nás přivítalo čistým, ke spaní na první pohled povolným prostředím. Ale párek policistů v druhém patře vzbudil trochu nervozity. Naštěstí jsme v Německu, ne v Indii… takže policie tu skutečně byla proto, aby hlídala naše bezpečí, a ne nás vyháněla z laviček. Jako spací letiště můžu Schönefeld tedy rozhodně doporučit. Terminál A, v našem případě, nejvyšší patro, na „balkonku“.
Navíc jsem ráno našla i zásuvku (připojení na letištní wifi je samozřejmostí). Co víc si přát?
Ráno sice Rosťu probudila zaměstnankyně letiště s otázkou, jestli někam vůbec letíme (vzhledem k tomu, že tu trávíme asi nějakých patnáct hodin, není se čemu divit). Ale když zjistila, že jo a kam, poradila nám a popřála dobrou chuť ke snídani.
…Tak a to je teď: Za okny svítí slunko, je možná malinko smog, ale to už nás až tolik trápit nemusí… Island je země s nejčistším ovzduším v Evropě. Jen doufám, že to přežijí moje plíce s ostragenem :-)