Příjezd na farmu

Jen co zatmění dosáhlo svého vrcholu a srpek slunce se přestěhoval více napravo, naskákali jsme zpátky do auta, protože byla dost kosa.
Kluci nás zavezli zpět na silnici, kde se s námi rozloučili. A my se vydali opět na stop, ovšem tentokrát zcela v klidu, protože času bylo plno, sluce svítilo a už nebyla ani taková zima… a krajina okolo byla nádherná, takže mi vůbec nevadilo jít pomalu pěšky podél

Read more…

Zatmění slunce

Ráno zvonil budík v 4:55 a někteří naši spolubydlící ještě nespali. My se ale rychle sbalili, protože přesně v 5:15 nás čekal před dveřmi náš taxík. Jón totiž ochotně souhlasil s tím, že nás vyzvedne přímo u hostelu.
Naložil do kufru naše batohy a vyjeli jsme do prázdných ulic města. A na co jsem hned koukala: na obloze byly vidět hvězdy. Že by přece jenom mohlo vyjít zatmění?

Za chvíli jsme ale

Read more…

Island: věřte, nevěřte :-)

Občas se toho stane za den tolik, že to mysl nestíhá pojmout a má pocit, že uběhlo dní minimálně několik. Na letišti se toho už moc stát nestihlo. Kromě toho, že jsme stáli v různě dlouhých frontách na check in, osobní prohlídku a nástup do letadla. Akorát musím podotknout, že jsme byli opět šťastlivci, protože navzdory tomu, co jsme pak slyšeli, prošli naše velké batohy přísným poměřováním váhy a

Read more…

Reportáž z letiště Schönefeld

Berlín.
…Ještě předtím jsme ale projeli Drážďany a ten krátký pohled přes okno, na okamžik odtržený od časopisu, byl dechberoucí. Centrum Drážďan.

Vzpomínám si na Jatka č. 5. Asi jsem ve vážnější náladě než obvykle, ale říkám si: tak tohle město leželo v troskách a v těch troskách ležela těla tisíců žen a dětí.
Pak ale tahle vzpomínka přejde, město se změní na normální velké město, za okny začne

Read more…

Den první: Na cestě do Berlína

Co přijde do třetice? Brzdění, že lítaly věci (a i Rosťa si radši zapnul bezpečností pás), pak odpadlý kus náklaďáku, který náš autobus ladně přeskočil v dálniční rychlosti…
Do třetice už ale, jestli něco, tak určitě dobrého.

Jsou čtyři hodiny, venku ještě svítí slunce a je docela vysoko. Celý den už bylo nádherně teplo, chvílemi skoro na tričko (zvláště pak uvnitř nákupního centra :)
Ráno se

Read more…

ICELAND 2015

Naše cesta na Island začala přesně v 4:25 18. 3. 2015, kdy odjížděl vlak směr Praha. Ale začala samozřejmě mnohem dříve, nejprve obecně, někdy před více než rokem, kdy jsme se s Rosťou bavili o tom, že by rád někam do světa na delší dobu, než umožňuje dovolená. Připustila jsem tu možnost s tím, že to ale musí být na konci zimy, abych mohla skončit v práci v období, kdy tím napáchám co nejméně škod.

Read more…

Hurááá do světa

Konečně jsme bez práce a bydlení. Jako lehce bohatší bezdomovci vykračujeme vstříc světu :)


Dotknout se Indie X – maturita z cestování po Bombaji

Ráno jsme se probudili do našeho posledního dne v Indii. Čekala nás Bombaj. Tedy to nejhorší z Indie, co jsme okusili hned na začátek – a měli si užít i na konec. Vlak projížděl pomalu slumy, které smáčel déšť. Že by nás monzuny přece jenom dostihly, když si nás i v Manali nakonec našlo slunce? 

Vystupovali jsme na zastávce Kalyan, ležící na okraji Bombaje. Náš vlak totiž

Read more…

Dotknout se Indie IX – z hor do horkých nížin

Při nastupování do autobusu jsme vzbudili velký zájem a téměř jásot našich spolucestujících. 
Naše místa byla úplně vzadu – a jak si Rosťa několikrát postěžoval, zcela nejhorší. Náš bus byl tzv. semi sleeper – sedačky byly veliké, poměrně měkké, a všechny, kromě našich, měly podložku pod nohy. Ale aspoň deku jsme dostali všichni. A taky klimatizace fungovala. Což jsme ocenili o kus jižněji

Read more…

Dotknout se Indie VIII – botanické zajímavosti Manali

Do Manali jsme dojeli už skoro za tmy – a taky za lehkého deště. Dostali jsme se do monzunové oblasti – asi už opravdu. 
Na autobus se okamžitě vrhli natěšení taxikáři a naháněči hotelů, kteří nás málem nenechali ani vystoupit.

Ale my se nedali – od Češek z Lehu jsme měli tip na guesthouse: The Orchard guesthouse. A když si za tím Rosťa stál, nakonec se odněkud z davu vynořil

Read more…